VÍKEND I.
Letošní zima se dlouho nechtěla vzdát, ale přesto nás květen zastihl v plné činnosti. Termíny pro již tradiční jarní brigádu jsme zvolili dva – víkend okolo prvního i druhého státního svátku.
Už nějakou dobu jsme vnímali, že příjezdová cesta k chalupě je vcelku problém. Tedy v deštivých obdobích, při mírné zimě, nebo brzy na jaře, po roztání sněhu. To se vám taky mohlo stát, že jste uvízli v bahně a nezbylo, než tlačit…
Dva termíny byly určeny proto, že bylo nutné tuto akci zdárně ukončit z důvodu letního provozu na chalupě. Na první víkend jsme směřovali hlavní práce a též prosbu o pomoc pro brigádníky. Druhý víkend jsme měli jako zálohu na dokončení prací pro případ nenadálých problémů.
V pátek prvního víkendu nám smluvený autodopravce navozil štěrk. Dorazil též objednaný bagřík a také motorové pásové kolečko, či dopravník – velký to pomocník. A sjížděli se i drazí pomocníci…
V sobotu ráno vše vypuklo. Práce jsme začali na straně u řeky. Bagřík se poprvé zakousl do země a my začali ladit pracovní postupy, jak vše nejlépe zvládnout. Bagrovala se zemina, která se transportovala k chalupě. Zde jsme s ní vyplňovali prohlubeň na úrovni kompostu. Vozil se štěrk ve dvou frakcích – hrubý dolů, jemnější nahoru. Postupně jsme si našli svůj rytmus… Volné pracovní kapacity jsme nasměrovali k další činnostem. Provedli jsme výkop a dovedli elektřinu do pinecárny. Z důvodu špatného stavu nátěru střechy se též provedlo oškrábání a očištění západní plochy na střeše. V kuchyni se po celou dobu brigády skvělé kuchařky snažily, aby byly nakrmeny hladové krky pracantů.
Došlo i na nečekané zpestření pracovního dne – to když nás přijela navštívit hlídka policie, která prověřovala, zda se tu nenachází zahraniční nelegální pracanti… 🙂
Počasí nám moc nepřálo – vlhké jaro zapříčinilo nasáklou zem, bylo zataženo, sem tam i sprcho. Práce tedy byla dost blátivá. Přesto jsme neochabovali a na konci prvního pracovního dne jsme se přiblížili polovině vzdálenosti cesty.
Přes noc pršelo a nás přivítalo vlhké nedělní ráno. Začátek dne jsme tradičně směřovali na ranní mši v Karolince. Po snídani jsme se znovu pustili do práce v blátivém terénu a během dne se podařilo dokončit zbytek trasy až k chalupě. Bylo to nutné, jelikož se část osazenstva v neděli večer odebrala k domovu. Přes neděli se děcka vrhly na zpracování pokácených stromků a nadělali hromadu dřeva. Přes den se nám ukázalo i sluníčko…
Na pondělí nám zbyly práce s dokončením úprav terénu, obnovení geodetického značení, úklid a vrácení vypůjčené techniky. Podařil se i první nátěr očištěné části střechy.
VÍKEND II.
Druhý víkend se tu sešlo komornější seskupení lidí. Naštěstí už nebyly třeba těžké zemní práce, ale tento čas jsme využili ke zkulturnění prostoru kolem chalupy zasaženého bagrováním a opravou příjezdové cesty. Urovnali jsme přebytečnou zeminu, sesbírali větší kameny a zaseli na upravených plochách travní semeno. Podařilo se protřídit textilie a peřiny po budově a též provést druhý nátěr západní plochy na střeše.
Tímto byla úspěšně ukončena akce „oprava příjezdové cesty“. I přes nepřízeň počasí jsme s Boží pomocí a požehnáním vše zvládli. Velký dík patří všem brigádníkům! Děkujeme také všem dárcům, kteří toto dílo podporují svými příspěvky. Na letošní práce se nepodařilo sehnat financování dotacemi, proto byly veškeré náklady akce hrazeny z vašich darů a příspěvků. Díky i za všechny vaše modlitby a oběti. Speciální dík patří Martinovi Musilovi a jeho bagristickým zkušenostem, které byly zásadní k dokončení díla v termínu!
Stejně jako v případě letošního jara, tak i nyní na podzim jsme bedlivě sledovali vývoj ohledně příkazů a zákazů spojených s pandemií COVID. Nakonec vše klaplo a v daný termín, na prodloužený víkend při svátku sv. Václava, jsme mohli směle vyrazit.